Život na steroidech aneb likvidita nade vše

Růst akciových trhů byl v posledních měsících enormní (viz tabulka níže). Nesoulad s hospodářským vývojem je přitom do očí bijící. Polovina zemí eurozóny je v recesi, růst ve Spojených státech ve čtvrtém čtvrtletí dále zpomalil (publikovaná hodnota je nesmysl) a v prvním čtvrtletí tohoto roku dále zpomalí a růst Číny zpomaluje už delší dobu. Za nárůstem akciových trhů a poklesem výnosů rizikových státních dluhopisů problematických evropských zemí stojí jediný faktor: enormní štědrost centrálních bank po celém světě.

• ECB poskytuje bankám tříletou likviditu ve výši 489 miliard eur (prosinec 2011)
• Fed slibuje ponechat rekordně nízké úrokové sazby do roku 2014 a podpořit ekonomiku, bude-li to třeba (leden 2012)
• Bank of England oznamuje rozšíření programu nákupu aktiv o dalších 50 miliard liber (únor 2012)
• Bank of Japan oznamuje rozšíření programu nákupu aktiv o dalších 10 bilionů jenů (únor 2012)
• ECB poskytne bankám další likviditu v rámci 3letých půjček (únor 2012)

Evropská centrální banka

Aktuálně nejštědřeji půjčuje Evropská centrální banka. Bilance Eurosystému se nafoukla za poslední čtyři měsíce uplynulého roku o 19 procent. Největší meziměsíční nárůst byl zaznamenán v prosinci (o 12,3 %), kdy proběhl tříletý program půjček bankám LTRO (Long Term Repo Operations) ve výši 489 miliard eur. Další tříletý program půjček proběhne na konci února, očekávání se velmi různí (konsensus 400 miliard eur, maximální odhad 800 miliard eur). Aktuální sazba ECB pro refinanční operace činí 1 %, takže je opět na historickém minimu (dá se očekávat její další pokles). K tomu se dále přidávají nižší požadavky ECB na kolaterál, což znamená, že ECB je ochotna půjčovat komerčním bankám na dluhopisy nižší kvality. Právě likvidita ECB stojí převážně za růstem akciových trhů v uplynulých měsících.

Bilance Eurosystému

Federální Rezervní Systém

Fed v poslední době za ECB zaostává. Ale s touto pozicí se nehodlá smířit a chce se opět stát hlavním dodavatel tolik požadovaných drog. Není náhodou, že akcie začaly výrazně klesat právě po ukončení druhého kola kvantitativního uvolňování. První kolo kvantitativního uvolňování začalo v březnu 2009 a Fed za rok utratil zhruba 600 miliard dolarů. Když tento program skončil, akciové trhy začaly klesat. Druhé kolo kvantitativního uvolňování Fed spustil v listopadu 2010 a do konce června koupil dlouhodobé dluhopisy za dalších 600 miliard dolarů. Bezprostředně po jeho skončení akcie začaly opět prudce klesat. Mimochodem, bilance Fedu vzrostla od září 2008 (tedy zhruba za 3,5 roku) o 220 %! Tak uvolněná je v posledních letech měnová politika ve Spojených státech.

Fed musel nedávno navzdory enormně uvolněné politice trhy znovu uklidnit a slíbit, že když to bude třeba, dodá další dávku peněžních steroidů. Fed také podrží rekordně nízké úrokové sazby 0 – 0,25 % až do roku 2014.

Bank of Japan

Japonská centrální banka se připojila ke „koordinovanému“ uvolňování měnové politiky a tento týden oznámila pokračování svého programu nákupu aktiv v rozsahu 10 bilionů jenů (celá částka se použije na nákup japonských státních dluhopisů). Japonská centrální banka dosud v rámci programu nákupu aktiv utratila 43 bilionu jenů a nové navýšení znamená, že do konce tohoto roku utratí 22 bilionů jenů. Program tak bude mít celkovou hodnotu 65 bilionů jenů.

Bank of England

Britská centrální banka je v popředí (dokonce je rekordmanem v nárůstu své bilance, proti ní jsou strýček Ben a jeho věrní totální žabaři), pokud jde o uvolněnost měnové politiky. Minulý týden oznámila rozšíření svého programu nákupu aktiv o dalších 50 miliard liber. Její program tak od září 2008 dosáhl celkové hodnoty 325 miliard liber, přičemž jen od října loňského roku se BOE rozhodla k rozšíření nákupů aktiv o 125 miliard liber.

Úrokové sazby centrálních bank

Vývoj akciových trhů

Jak to celé skončí

Celá tato umělá podpora hospodářství skončí velmi pravděpodobně dlouhodobou stagnací, což bude v důsledku pro akcie smrtící. Akcie jsou z mého pohledu dlouhodobě nejhorší investicí, jakou můžete učinit.