Rozpad eurozóny je jistotou

V poslední době se objevují čím dál častěji názory analytiků a ekonomů na rozpad eurozóny. Někdo je optimista, někdo pesimista, ale žádné konkrétní stanovisko (max. vtipná procenta pravděpodobnosti). Predikce rozpadu eurozóny je přitom snad tou nejsnazší predikcí, kterou lze učinit.

Eurozóna se rozpadne, nemůže tomu být jinak. Důvodem je to, že euro je a od počátku byl politický projekt (bylo vytvořeno za účelem vzniku velkého společného šťastného evropského státu, k rozšíření přerozdělování, a k tomu, aby se členské země eurozóny mohly „skrytě“ zadlužovat bez zjevných vnějších symptomů), který není v souladu s hospodářskými fundamenty. Zcela jinou otázkou je, jakým způsobem k rozpadu dojde a jak bude celý proces pokračovat a také to, kdy přesně k tomu dojde, protože čelní evropští politici se svého snu o krásném novém světě nechtějí vzdát. Ale to, že Řecko, Itálie nebo Španělsko nemohou mít společnou měnu například s Německem je zcela jasné. Jinými slovy řečeno, eurozóna byla odsouzena k rozpadu už při svém vzniku a také to poměrně dost ekonomů v době, kdy se euro stalo společnou měnou většiny zemí EU, vědělo.

Scénářů rozpadu už je na stole poměrně dost: Evropa se dvěma eury, návrat Německa k marce (euro by pak zůstalo ve zbývajících zemích) nebo naopak návrat ostatních států k národním měnám (a euro by zůstalo pouze Německu), euro pouze v hospodářsky silných zemích. Ať tak či onak, velký experiment s eurem nedopadne a ani nemohl dopadnout dobře. Náklady budou obrovské a velmi pravděpodobně to bude znamenat roky stagnace evropských ekonomik.