Pracují v Goldman Sachs blbečci?

10.04.2012 11:36

Vzhledem ke kauze Goldman Sachs (Už nechci vydělávat na "blbečcích", napsal bankéř Goldman Sachs a dal výpoveď) lze bez rozpaků odpovědět, že ano. A zdaleka to nepotvrzuje jen tato kauza. Z poslední doby je známá nepříliš povedená adaptace pohádky o Princezně Koloběžce, která měla přijet nepřijet, oblečená neoblečená... Tutéž strategii zaujala i tato již vším možným proslulá (jen ne kvalitní správou majetku) americká banka, když mazaně predikuje jak růst (David Oppenheimer), tak pokles akciových trhů (David Kostin). To asi, abyste si mohli vybrat, a pokud si vyberete špatně, je to jen váš problém, protože jste dostali na výběr.

To, že GS neprožívá zrovna nejšťastnější období a skoro se nabízí přirovnání k Patovi a Matovi, dokumentuje bravurní kousek z tohoto čtvrtka. Ve čtvrtek byla totiž zveřejněna data o počtu žádostí o nezaměstnanost (jde o týdenní změnu). BLS má v poslední době v oblibě publikovat tento údaj tak, že ho o týden později reviduje nahoru. Všichni tedy nejprve jásají a příští týden už si revize nevšímají.

Takhle to ale geniální stratégové v GS nevidí. Po čtvrtečních datech, která je jistě nadchla, byť zaostala za očekáváním, se totiž rozhodli, že revidují svůj odhad změny počtu zaměstnanců mimo zemědělství. Navýšili ho z + 175 tisíc na 200 tisíc a jistě se těšili na ještě lepší výsledek.

Jenže právě neustálé revidování týdenních údajů o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti směrem nahoru ukazuje na to, že pracovní trh v žádném případě není v tak skvělé kondici, jak si zjevně banky a spol. obecně myslí (podle odhadů: + 150 až 250 tisíc). Den na to BLS zveřejnila nárůst počtu zaměstnanců mimo zemědělství o 120 tisíc.

Snaha GS o jakýsi fine-tuning svých predikcí podle aktuálních dat (která nejen BLS neustále reviduje, takže jejich vypovídací schopnost je v podstatě nulová) tak skončila tím, že ze sebe udělali ještě větší blbečky, než jsou klienti, kteří u nich ještě zůstávají. Nabízí se také otázka, kdo je v GS jen blbý a kdo ještě blbější. Ale o tom zase někdy příště.