Homo wallstreetus

Vývoj na akciových trzích v USA a v Evropě připomíná tragikomedii s béčkovým scénářem. Ačkoliv za poslední týden a půl přišly další informace potvrzující skomírající, uměle vyvolaný růst v USA a v Evropě, investoři to úspěšně ignorují (tento vývoj má však hluboké ekonomické opodstatnění, nejde o jakési povrchní sledování dat). Spousta amerických a evropských analytiků naopak závistivě hledí do Asie, vytrvale varuje před domněle přehřátou čínskou ekonomikou a nechápe, co že se to děje v USA a v Evropě.

V USA byla za poslední období prezentována tato data:

·         Velkoobchodní zásoby (negativní) – vzhledem ke klesajícímu prodeji není nárůst o 0,5 % v květnu známkou silné poptávky, ale ukazuje na chybná očekávání podnikatelů – tato očekávání nemusejí být v principu vždy chybná, ale po recesi podnikatelé „chtějí silnou poptávku“ a podřizují tomu i očekávání

·         Žádosti o podporu v nezaměstnanosti  (neutrální, nízký význam) – význam této zprávy je důležitý zejména v rámci trendu. Pokles žádostí v minulém týdnu o 20 tisíc nesignalizuje vůbec nic, i když jsem se v nějakém zpravodajském článku dočetl, že to může být signál uvolňování napětí na trhu práce :-).

·         Spotřební úvěry (negativní) – další pokles, tentokrát o 9,1 mld. USD (analytici čekali pokles o 3 mld. USD) ukazující především na klesající poptávku po spotřebě. Jde o zdravou tendenci, která, pokud vydrží, ale nejprve povede k poklesu HDP.

·         Obchodní bilance (negativní) – ta se v květnu prohloubila (mj. znovu, analytici čekali méně), což ukazuje na postupné slábnutí poptávky v zahraničí, případně i na snižující se konkurenceschopnost amerických vývozců (což je ale jen spekulace). Prohlubování může souviset i s relativní měnovou expanzí, ale na to je potřeba delší horizont. Na zprávě je příznivý rostoucí objem vzájemné směny.

·         Maloobchodní prodeje (negativní) – pokles o 0,5 % (očekávání -0,2 %) – potvrzení poklesu o 1,1 % v květnu

Ačkoliv na tyto informace hledí homo wallstreetus, tedy typický investiční bankéř, makléř, portfolio manažer či správce fondu, s otevřenou hupusou a nevěřícně kroutí hlavou, dělá, že tyto zprávy neexistují. Novináři tuto ignoranci s oblibou označují jako sentiment, což je jinými slovy názor homo wallstreetus na budoucí vývoj (často jde o názor prezentovaný veřejnosti). Tento názor je mylný téměř vždy, když dochází ke zvratu určitého trendu. Mohou za to postupy, které se běžné používají k tvorbě makroanalýz. Uplatňuje se výhradně matematický přístup nereflektující ekonomické zákonitosti a ekonomickou vědu. Tento mechanický přístup má pak za následek neschopnost poznat změnu jakéhokoliv trendu a tedy správně analyzovat ekonomický vývoj. Vzhledem k tomu se proto klasický analytik nemýlí jen čirou náhodou.

Chování homo wallstreetus se vyznačuje těmito rysy:

1.       Nedostatečné ekonomické vzdělání – znalost maximálně keynesiánských a mainstreamových bludů a mechanistického modelování – neschopnost vidět to, co tzv. „není vidět“, tedy druhou stranu mince ekonomického vývoje (tradičně například neschopnost pochopit reálné dopady měnově-politických opatření)

2.       Zvrácená subjektivní interpretace ekonomických zpráv (aneb účel světí prostředky) – příkladem budiž úrokové sazby: jejich nárůst je příznivý, protože signalizuje robustnost ekonomického růstu; jejich pokles je také příznivý, protože povzbudí úvěry; čili každý výsledek je v očích homo wallstreetus správně.

3.       Nevhodná selekce ekonomických zpráv – poslední týden je klasickou ukázkou chování homo wallstreetus – ignorování relevantnějších a všeobecnějších zpráv (tedy trendových makrodat) a upřednostňování dílčích a pro ekonomický vývoj méně relevantních dat (klasicky firemní výsledky), pokud je to zrovna výhodné. A nyní to výhodné je.

4.       Živení růstu (souvisí s bodem 1) – touha po růstu cen cenných papírů a zoufale nízká úroveň znalostí znamená, že analytici v naprosto nevhodný okamžik mění svá doporučení – viz například absurdní zvyšování doporučení na vývoj tržních sektorů v tuto chvíli.

5.       Cíleně umírněné odhady – analytici raději vydávají konzervativnější doporučení, ačkoliv to není v souladu s aktuální fází hospodářského vývoje – odhady analytiků byly po celé jaro až dosud extrémně nízké – překonání jejich odhadů tak nebylo nic obtížného, takže to vypadalo, jak se americké ekonomice skvěle daří.

6.       Stádní chování – homo wallstreetus podléhá stádnímu chování, protože se pak může snadněji vymluvit ze svých chyb: „podívejte, mýlili se všichni“. Částečně je to také dílem toho, že homo wallstreetus často neví, co se v ekonomice děje, tak jde raději s proudem.

Potíží je pro člověka typu homo wallstreetus to, že ho realita vždy dostihne. Ekonomickým zákonitostem nelze vzdorovat trvale. Lze je pouze po určitou dobu ignorovat a tvářit se, že se nic neděje, jak to nyní investoři dělají (aneb „osvědčený“ model pštros). O to horší bývají důsledky.

Chování člověka typu homo wallstreetus podporují ještě lidé typu homo bureaucratensis. Jde především o politiky, vysoké státní úředníky a měnové bankéře. Tito lidé vymýšlejí všelijaké ekonomické zhovadilosti, kterými se snaží veřejnost na chvíli uklidnit a získat tak čas na případný zázrak. Ten se většinou nestane, problémy se vrátí a kupení zhovadilostí se kumuluje. Aktuálním příkladem budiž zátěžový test evropských bank, u něhož je předem známo, jak dopadne. Je vzdálen od reality asi jako země od jiné sluneční soustavy (v negativním scénáři se počítá s odepsáním 17 % hodnoty řeckého a 3 % španělského dluhu!!!), aby náhodou nedopadl špatně. I kdyby špatně dopadl, byli bychom ujištěni o tom, že je to mezní situace, ke které nemůže dojít.

Na závěr je nutné říci, že okolí je mnohem nebezpečnější homo bureaucratensis. Oproti tomuto typu lidí je homo wallstreetus neškodný romantik snící o světlých zítřcích na bázi nově emitovaných peněz.