Grexit nikdy nebyl ve hře, dvě měny ano

O možnosti tzv. Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, se dnes mluví tak samozřejmě, jako by šlo o to, jestli si ráno dojdete pro rohlíky nebo ne. Opak je přitom pravdou. Smlouva o EU (ve znění Lisabonské smlouvy) žádnou možnost opuštění eurozóny nedává. Podle právní analýzy, kterou si nechala zpracovat Evropská komise, a podle názoru Evropské centrální banky nejsou odchod a vyloučení jakéhokoliv člena eurozóny legální. Grexit tedy ve skutečnosti nikdy nebyl reálnou variantou vývoje a evropští politici, kteří o něm mluví, buď záměrně lžou, nebo neznají ani základní dokumenty EU. Nevím, která varianta je horší.

Možnost defaultu Řecka je samozřejmě naopak věc zcela možná. V takovém případě by Řecko nebylo schopno splácet své dluhy a pravděpodobně (téměř jistě) by nebylo ani schopno platit mzdy zaměstnancům řeckého veřejného sektoru. Bylo by nuceno vyhlásit „bankrot“ (default) zřejmě by přešlo zpět k vlastní měně, aniž by ale zároveň opustilo eurozónu (což nemůže), protože by to byla jediná možnost, jak zamezit úplnému zhroucení ekonomiky. Řecko by zasáhla okamžitá inflace (kvůli enormnímu tisku vlastní měny) a skokové snížení životní úrovně. Šlo by ale jen o „zreálnění“ hospodářské situace Řecka. Řecko zkrátka není tak bohaté, jak si myslí.

V Řecku by tak byly zároveň v oběhu dvě měny. Tou druhou měnou nemusí být nutně drachma (přijetím eura jako náhrady vlastní měny se Řecko vzdalo vlastní měny, zřejmě by to tedy nebylo legální), ale dlužní úpisy emitované (zbankrotovanou) řeckou vládou, které by se primárně použily k vyplacení mezd pracovníkům ve veřejném sektoru. Tyto úpisy by se potom volně obchodovaly a vytvořil by se směnný kurz mezi úpisy a eurem. Řecko by tak mělo v oběhu dvě měny, jednu oficiální, druhou neoficiální, kterou by zřejmě EU nuceně tolerovala jako přechodné řešení (která se ale často stávají řešeními trvalými). Postupem času by se ukázalo, jestli je vůbec politicky možné změnit Smlouvu o EU tak, aby obsahovala klauzule o dobrovolném odchodu z eurozóny a o vyloučení člena eurozóny.

Scénář to není jediný, ale odchod Řecka z eurozóny je zkrátka v rozporu s unijním právem. Pravda, unijní právo (konkrétně např. Maastrichtská smlouva) má často blíž k toaletnímu papíru nebo trhacímu kalendáři než k právu, ale zrovna v tomto případě by měl odchod Řecka z eurozóny nepříjemné dopady na samotné bruselské vládce EU, kterým by se přímo pod rukama začal rozpadat jeden z klíčových pilířů EU. Proto se domnívám, že odchod Řecka z eurozóny je „dvojnásobně“ nemožný.