Co je svišť a cipísek?

Chodí pešek okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne. A na peška se nedávno podíval SWIFT a bylo vymalováno. Když lidé začali volat po odstřižení ruských bank od SWIFTu, připomínalo to situaci s fotbalem. Každý je totiž u nás fotbalovým trenérem. Anebo s investováním. U nás je každý investičním odborníkem s výkonností, která dalece přesahuje výkon trhu. Se SWIFTem je to stejné, málokdo doteď chápe, co to vlastně je, a o to spíše na něj musí mít silný názor.

Ne, SWIFT opravdu není platební systém. A už to samo o sobě trochu napovídá, proč odstřižení ruských bank od SWIFTu není ranou velkého kalibru. Respektive ještě jinak, je i není. Dopady jsou totiž značně asymetrické a to zrovna tím špatným způsobem, protože dopadům se dokážou ti, na které je to primárně cíleno, docela efektivně vyhnout. Obzvláště pak v současné schizofrenní situaci, kdy ruský finanční systém je i není „odpojen“ od SWIFTu (ve skutečnosti teprve bude ze systému SWIFT vyloučeno sedm ruských bank). Ruský systém proto vůbec nemusí přecházet na nějaký čínský systém CIPS, o kterém se lidé dozvěděli před pár dny, ale už mu perfektně rozumí. Mimochodem to není žádná alternativa ke SWIFTu.

Co tedy SWIFT je. SWIFT je bezpečný a rychlý komunikační systém pro mezinárodní platby. Konkrétně tím máme na mysli to, že poskytuje instrukce k provedení mezinárodních plateb a umožňuje jejich monitorování. Systém má sice sídlo v Belgii (WTF, že?), ale to mu naštěstí neubírá na efektivitě. Jde opravdu o „zázračný“ systém, který dokáže členům ušetřit spoustu peněz. Do systému je zapojeno na 11 000 členských bank z více než 200 zemí. Každý den se přes SWIFT vyřídí kolem 40 milionů platebních instrukcí. Ale víc toho tento systém neumí. Není to málo, nicméně samotná realizace plateb a jejich vypořádání už probíhají nezávisle na tomto systému (byť na základě informací z něj).

Klíčové je, že k uskutečnění mezinárodní platby tento systém nutně nepotřebujete. Banky obvykle vyžadují komunikaci podle standardu SWIFT, ale umí to i bez ní. Jenom to bude dražší, možná i o dost. A taky delší, možná i o dost. A výsledek může oproti standardním procesům nejistý. Ale jde to, SWIFT je v uvozovkách pouze standard.

Vzpomeňme ale na těch 40 milionů platebních instrukcí. Denně! Bez systému SWIFT by bylo zpracování takového počtu příkazů mimořádně nákladné a pravděpodobně nemožné. A tady přichází ona asymetrie. Pokud dojde k odstřižení bank od SWIFTu, zásadně to ochromí jejich provozní činnost v mezinárodním styku, protože budou schopny zpracovat řádově méně pokynů (jestli vůbec; protistrana nemusí akceptovat instrukci bez SWIFT kódu). Poškodí to tedy především platební styk v nižších řádech. Větší převody, například platby za ropu a plyn, ale půjde realizovat i mimo tento systém. SWIFT je komunikační standard, který umožňuje komfortní a efektivní platební styk ve velkém měřítku.

Pokud tedy sankcionujeme ruské banky tak, že je vyloučíme ze systému SWIFT, zásadním způsobem je tím ochromíme (za předpokladu, že by to bylo plošné; v opačném případě se dílčímu omezení bude schopen ruský finanční systém přizpůsobit). Ale rozhodně to neznamená, že nebudou moct se zahraničím vůbec obchodovat. Účinnost těchto sankcí dále zcela zásadně zvyšuje zmrazení samotných prostředků v zahraničí, zákaz obchodování s takovými bankami (i ten je ale možné obejít – v minulosti se to běžně dělo u sankcí proti Íránu, protože i s pokutami za to obchodování stálo).

Samotné zúčtování a vypořádání obchodů pak probíhá zcela mimo SWIFT. V USA plní tuto funkci u větších obchodů například systém CHIPS (nebo třeba Fedwire). V rámci tohoto systému obě strany potvrdí kreditní nebo debetní operaci a provede se finální vypořádání.

A tady se dostáváme k čínskému systému CIPS. Ten je totiž jakousi univerzální obdobou CHIPS, je to komplexní systém zúčtování a vypořádání mezinárodního platebního styku s vypořádáním v juanech. A jakýže systém používá CIPS pro platební instrukce? Ano, SWIFT (od roku 2016). Jedinou výhodou tohoto systému pro ruské banky by bylo to, že by se vypořádání provádělo mimo západní systém zúčtování a vypořádání, a tedy mimo „kontrolu“ Západu.

V této souvislosti stojí za zmínku digitální juan, protože ten dává z hlediska mezinárodního platebního styku dokonalý význam (ač je určen primárně pro vnitrostátní platby). Po jeho plném zavedení (zatím je stále v režimu testování, byť se testování už účastní několik stovek milionů Číňanů) by pak bylo možné zcela obejít systém SWIFT, protože by se komunikace prováděla pravděpodobně přes blockchain (alespoň takové jsou představy). Čína systém CIPS dále vyvíjí právě tímto směrem a po zavedení digitálního juanu se může skutečně stát plnohodnotnou konkurenční platformou pro mezinárodní platební styk.

Aktuálně je do systému CIPS zapojeno 1 280 institucí ze 103 zemí světa (např. i Deutsche Bank nebo BNP Paribas, singapurská DBS, atd.).