Blbec k večeři

ECB dnes zveřejnila, jak hodlá zatočit, ehm, vlastně neřekla s čím. Nikdo pořádně neví, proč opatření, která dnes oznámila, vlastně přijala. Tvrdí se, že je to kvůli nízké inflaci (férové je říct kvůli nízkému růstu CPI, což je takový rozdíl jako mezi včelou a vosou). To ale ECB popírá, inflace je prý v podstatě OK. Pak je tu slabý hospodářský růst v Evropě, to už vypadá jako důvod, ale ECB ho jako důvod neuvádí. Uvádí tři zcela nekonkrétní důvody, z nichž nejlegračnější je „uvolnění měnových podmínek“, které byly už předtím nejuvolněnější v historii.

Draghi a co. dnes tedy konkrétně představili očekávané snížení depozitních sazeb na -0,1 % (z nuly) a hlavní sazby na 0,15 % (z 0,25 %). Tomu se banky pouze smějí, protože se tím pro ně nic nemění. Dalším opatřením je nové LTRO v rozsahu 400 miliard eur. Jde o program na dodávku likvidity. Ano, tak v tom je zakopaný pes. Banky jsou zahlceny likviditou a tak jim dodáme další a budeme doufat, že se něco změní. Korunou tohoto opatření jsou jeho podmínky. My vám půjčíme peníze, ale jenom když je půjčíte firmám, upozorňuje ECB. Peníze totiž nesmí jít na financování vlád (tzn. ani na nákupy primárních emisí dluhopisů, jak to chtějí kontrolovat, to není známo). Shrňme si to. Banky jsou zahlceny likviditou a nepůjčují firmám. ECB jim chce „vnutit“ další likviditu, ale jenom, když slíbí, že ji použijí na půjčky firmám. Nemá tady někdo o kolečko míň nebo víc? Ale vždyť tentokrát to vlastně bude jinak, že?

Pak jsou tu ještě „drobnosti“ jako konec sterilizace nákupů dluhopisů a další nákupy CP, tzn. jen další likvidita. Protože čím víc proužků, tím víc Adidas.

Pánové z ECB stále nemohou pochopit, že by banky firmám půjčovaly, ale jaksi není komu, protože situace na evropském trhu je tristní. A není tristní kvůli nedostatku půjček, jak si už pět let neustále ECB namlouvá. Chybí poptávka po úvěrech, trhu schází dynamika (tedy flexibilita v oblasti alokace zdrojů, abych byl přesný), kterou zabily centrální banky společně obří bublinou, kterou vyvolaly v první dekádě tohoto desetiletí, a následnou hurá akcí, kdy zabránily zdravému přesunu kapitálu a zakonzervovaly trh ve zcela nevyhovujícím (z hlediska dlouhodobé struktury nabídky a poptávky, tedy rovnováhy na jednotlivých trzích) stavu. A dalšími opatřeními tento stav dále zhoršují.

Německý DAX dnes překonal poprvé v historii hranici 10 000 bodů. A to je přesně to, čeho ECB maximálně dosáhne. Ještě víc nafoukne nereálné ceny akcií a dluhopisů na periferii samozřejmě (upřímnou soustrast jihu v dalších letech) a možná (ale to opravdu jen možná) i iluzorní zisky.

Je ale otázka, jestli už náhodou není na další přifouknutí pozdě. To se teprve ukáže.

Mario Draghi dnes ze sebe udělal takového blbce (tím, jak absolutně neví, co má dělat), že to připomíná slavnou francouzskou komedii, kde se parta lidí baví tím, kdo na večeři přivede většího blbce. Dnešním blbcem je tedy Draghi. Snad to brzy pozná.